Avicenna

Ibn Síná, na Západě známý jako Avicenna, celým jménem Abú ʿAlí al-Ḥusajn ibn ʿAbd Alláh ibn Al-Hasan ibn Ali ibn Síná (asi 980–1037, persky ''أبو علي الحسين بن عبد الله بن سينا'') byl středověký perský filosof, lékař a polyhistor, který je považován za jednu z nejvýznamnějších postav zlatého věku islámu.

Ze 450 prací, o kterých se ví, že byl jejich autorem, se dochovalo okolo 240, z nichž je 150 věnováno filozofii a 40 medicíně. Jeho ''Kánon medicíny'' patřil k základním dílům západního lékařství až do novověku.

Kromě filozofie a medicíny Avicennovo dílo obsahuje spisy o astronomii, alchymii, geografii a geologii, psychologii, islámské teologii, logice, matematice, fyzice a poezii.

Rozlišoval mezi „schopností prorockého poznání" (nebo „svatým věděním") a „zjevením" (imaginárním vypodobněním, které má za cíl přesvědčit ostatní a zlepšit jejich pozemský život). Získáno z Wikipedie